|
|
Výhrada veřejného pořádku v mezinárodním právu soukromém
Šedivková, Anna Marie ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Výhrada veřejného pořádku v mezinárodním právu soukromém Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku výhrady veřejného pořádku v mezinárodním právu soukromém. Cílem práce je analyzovat různé aspekty výhrady veřejného pořádku a její aplikaci v kontextu mezinárodního práva soukromého, a to s důrazem na české právní prostředí. Práce se skládá z pěti kapitol, v první kapitole je teoreticky vymezen pojem veřejného pořádku v mezinárodním právu soukromém a představena jsou jeho možná dělení. Samostatná podkapitola se zaměřuje na pojetí veřejného pořádku v evropském právu a judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Dále se práce věnuje analýze formálních právních pramenů práva zakotvujících výhradu veřejného pořádku na úrovni mezinárodní, evropské a vnitrostátní, jakož i podmínkám aplikace výhrady veřejného pořádku v českém právu. Blíže je rozebrána zásada restriktivního výkladu a analyzován je i doktrinální aplikační požadavek navázání případu na stát soudu. Dále se práce zabývá dvěma rovinami užití výhrady veřejného pořádku: jako důvodu pro odmítnutí aplikace normy cizího rozhodného práva a jako důvodu pro odepření uznání a výkonu cizího rozhodnutí na území České republiky. V poslední kapitole je zkoumán prostor pro užití výhrady veřejného pořádku v mezinárodním rodinném a dědickém právu a...
|
|
|
Kolizní úprava závazků v právu Evropské unie
Spozdilová, Karolina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kunz, Oto (oponent) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Cílem této disertační práce je analyzovat rozhodné právo určené dle Nařízení Řím I a Nařízení Řím II a vzájemně je porovnat. Disertační práce se skládá z úvodu, čtyř částí a závěru. Část první popisuje obecné a teoretické otázky evropského mezinárodního práva soukromého (EMPS) - vysvětluje význam a metody regulace mezinárodního práva soukromého, resp. regulace soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem, význam, smysl a zdroje práva a principy aplikace EMPS. Druhá část se zabývá historií vzniku, strukturou a působností Nařízení Řím I a Řím II. Třetí a čtvrtá část práce tvoří jádro disertační práce. Část třetí analyzuje právo rozhodné pro smlouvy určené dle Nařízení Řím I a pro mimosmluvní závazkové vztahy určené dle Nařízení Řím II. Zaměřuje se na zjištění práva aplikovaného na závazky, limity rozhodného práva a na další související otázky. Čtvrtá část shrnuje veškeré poznatky a ilustruje výsledky srovnání Nařízení Řím I a Nařízení Řím II.
|
|
|
Kritérium obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém
Pfeiffer, Magdalena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Tato disertační práce se zabývá jedním z nejvýznamnějších pojmů současného mezinárodního práva soukromého - pojmem obvyklého pobytu. Jedná se o pojem, který byl do mezinárodního práva soukromého uveden v rámci unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého jako určitý kompromis mezi tradičními hraničními určovateli domicilem, dominujícím v oblasti common law, a státní příslušností, která je naopak historicky úzce spjata s kontinentálními právními řády. Díky dlouholeté systematické unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého získal hraniční určovatel obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém své trvalé místo. Pojem obvyklého pobytu se velmi razantně prosadil i v rychle se rozvíjejícím evropském mezinárodním právu soukromém. Evropská unie navázala na Haagskou konferenci mezinárodního práva soukromého a obvyklý pobyt je dnes zcela centrálním, nejčastěji využívaným hraničním určovatelem v unifikovaných kolizních normách, které určují rozhodné právo, i v unifikovaných jurisdikčních pravidlech, která určují mezinárodní příslušnost soudů, v rámci evropského mezinárodního práva soukromého. V souvislosti s tímto recentním razantním rozvojem této oblasti je v disertační práci kladen důraz primárně právě na analýzu relevantních právních instrumentů...
|
|
|
Evropské mezinárodní právo soukromé - vybrané otázky
Ondrušová, Miroslava ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Předmětem předkládané diplomové práce je analýza nového procesněprávního institutu evropského práva - evropského platebního rozkazu (dále jen "EPR") a průzkum jeho aplikace v praxi z pohledu českého žalobce a českého soudu. Toto téma jsem si zvolila záměrně, neboť jsem vycházela ze své vlastní zkušenosti týkající se přeshraničního vymáhání pohledávek prostřednictvím EPR. V této souvislosti jsem se rozhodla zjistit, jak se tento právní institut uplatňuje v praxi s ohledem na jeho účel stanovující si zjednodušení, zrychlení a snížení nákladů řízení o nesporných peněžitých občanských a obchodních nárocích v přeshraničních případech. V závěru práce jsem dospěla k názoru, že Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (dále jen "Nařízení o EPR") své cíle splňuje a jeho použití je cenným přínosem pro věřitele proti neplatícím dlužníkům. Diplomová práce je členěna na 3 části. První část označená jako úvod do evropského mezinárodního práva soukromého obsahuje celkem pět kapitol. První a druhá kapitola vysvětlují pojmy mezinárodní právo soukromé a evropské mezinárodní právo soukromé. Třetí kapitola se zabývá jejich vzájemným vztahem. Čtvrtá kapitola popisuje stručný vývoj evropského mezinárodního práva soukromého s...
|
|
|
Procedure on European Order for Payment - parallels and differences in comparison with European, Czech and German law
Ranič, Radim ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Táto rigorózna práca sa zabýva problematikou európskeho platobného rozkazu z hľadiska paralel a rozdielov s právom eur ópskym, českým a nemeckým. Práca na základe dopredu definovaných kritérií porovnáva európsky platobný rozkaz s českým platobným rozkazom a nemeckým platobným rozkazom, pričom pozornosti neunikol ani vzťah s inými inštitútmi EMPS. Vzhľadom na dlhšiu účinnosť úpravy eur ópskeho platobného rozkazu bolo možné v práci už zhodnotiť skúsenosti s aplikáciou a tiež judikatúru. V práci bolo identifikovaných niekoľko zhodných znakov platobných rozkazov, napr. rýchlosť konania, fakultatívnosť, vydanie bez vypočutia odporcu a ich zrušenie po podaní námietok voči nim. Zistené boli ale aj odlišnosti, predovšetkým v rozsahu aplikácie, rôznom použití v cezhraničných prípadoch, rôznymi nárokmi na rozsah poskytnutia dôkazov v návrhu na vydanie, štruktúrou konania ako jedno alebo dvojstupňového a rôzne lehoty na podanie námietok.
|
|
|
Předběžná otázka českých soudů ve věci příslušnosti podle nařízení Brusel I a Brusel I bis
Hrušková, Monika ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Předběžná otázka českých soudů ve věci příslušnosti podle nařízení Brusel I a Brusel I bis Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem příslušnosti v nařízeních Brusel I a Brusel I bis. Důraz klade především na výklad jednotlivých ustanovení nařízení upravujících příslušnost Soudním dvorem, a to zejména formou rozhodnutí v řízení o předběžných otázkách, s hlavním zaměřením na předběžné otázky českých soudů. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, kterým předchází obecný úvod a po kterých následuje závěr. První kapitola se zabývá vývojem předběžné otázky v evropském právu, sjednocení její dualistické úpravy z článků 68 a 234 SES do článku 267 SFEU, a popisem řízení o předběžné otázce jak před vnitrostátními soudy, tak před Soudním dvorem. Druhá kapitola stručně analyzuje výběr čtyř nejdůležitějších judikátů, kterými se Soudní dvůr v rámci řízení o předběžné otázce zaobíral. Jedná se o judikáty Van Gend en Loos, Costa v. E.N.E.L., Casis de Dijon a Francovich. Třetí kapitola pojednává o příslušnosti podle nařízení Brusel I bis. Z celé práce je obsahově nejvýraznější, proto je rozdělena do dvou podkapitol. První podkapitola se zaobírá nařízením Brusel I obecně, zejména jeho vznikem, právním základem a působností. Druhá podkapitola se již týká samotné působnosti podle nařízení Brusel I bis. Pro svou obsáhlost je...
|
|
|
Procedure on European Order for Payment - parallels and differences in comparison with European, Czech and German law
Ranič, Radim ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Táto rigorózna práca sa zabýva problematikou európskeho platobného rozkazu z hľadiska paralel a rozdielov s právom eur ópskym, českým a nemeckým. Práca na základe dopredu definovaných kritérií porovnáva európsky platobný rozkaz s českým platobným rozkazom a nemeckým platobným rozkazom, pričom pozornosti neunikol ani vzťah s inými inštitútmi EMPS. Vzhľadom na dlhšiu účinnosť úpravy eur ópskeho platobného rozkazu bolo možné v práci už zhodnotiť skúsenosti s aplikáciou a tiež judikatúru. V práci bolo identifikovaných niekoľko zhodných znakov platobných rozkazov, napr. rýchlosť konania, fakultatívnosť, vydanie bez vypočutia odporcu a ich zrušenie po podaní námietok voči nim. Zistené boli ale aj odlišnosti, predovšetkým v rozsahu aplikácie, rôznom použití v cezhraničných prípadoch, rôznymi nárokmi na rozsah poskytnutia dôkazov v návrhu na vydanie, štruktúrou konania ako jedno alebo dvojstupňového a rôzne lehoty na podanie námietok.
|
|
|
Kolizní úprava závazků v právu Evropské unie
Spozdilová, Karolina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kunz, Oto (oponent) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Cílem této disertační práce je analyzovat rozhodné právo určené dle Nařízení Řím I a Nařízení Řím II a vzájemně je porovnat. Disertační práce se skládá z úvodu, čtyř částí a závěru. Část první popisuje obecné a teoretické otázky evropského mezinárodního práva soukromého (EMPS) - vysvětluje význam a metody regulace mezinárodního práva soukromého, resp. regulace soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem, význam, smysl a zdroje práva a principy aplikace EMPS. Druhá část se zabývá historií vzniku, strukturou a působností Nařízení Řím I a Řím II. Třetí a čtvrtá část práce tvoří jádro disertační práce. Část třetí analyzuje právo rozhodné pro smlouvy určené dle Nařízení Řím I a pro mimosmluvní závazkové vztahy určené dle Nařízení Řím II. Zaměřuje se na zjištění práva aplikovaného na závazky, limity rozhodného práva a na další související otázky. Čtvrtá část shrnuje veškeré poznatky a ilustruje výsledky srovnání Nařízení Řím I a Nařízení Řím II.
|
|
|
Kritérium obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém
Pfeiffer, Magdalena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Tato disertační práce se zabývá jedním z nejvýznamnějších pojmů současného mezinárodního práva soukromého - pojmem obvyklého pobytu. Jedná se o pojem, který byl do mezinárodního práva soukromého uveden v rámci unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého jako určitý kompromis mezi tradičními hraničními určovateli domicilem, dominujícím v oblasti common law, a státní příslušností, která je naopak historicky úzce spjata s kontinentálními právními řády. Díky dlouholeté systematické unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého získal hraniční určovatel obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém své trvalé místo. Pojem obvyklého pobytu se velmi razantně prosadil i v rychle se rozvíjejícím evropském mezinárodním právu soukromém. Evropská unie navázala na Haagskou konferenci mezinárodního práva soukromého a obvyklý pobyt je dnes zcela centrálním, nejčastěji využívaným hraničním určovatelem v unifikovaných kolizních normách, které určují rozhodné právo, i v unifikovaných jurisdikčních pravidlech, která určují mezinárodní příslušnost soudů, v rámci evropského mezinárodního práva soukromého. V souvislosti s tímto recentním razantním rozvojem této oblasti je v disertační práci kladen důraz primárně právě na analýzu relevantních právních instrumentů...
|
|
|
Evropské mezinárodní právo soukromé - vybrané otázky
Ondrušová, Miroslava ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Předmětem předkládané diplomové práce je analýza nového procesněprávního institutu evropského práva - evropského platebního rozkazu (dále jen "EPR") a průzkum jeho aplikace v praxi z pohledu českého žalobce a českého soudu. Toto téma jsem si zvolila záměrně, neboť jsem vycházela ze své vlastní zkušenosti týkající se přeshraničního vymáhání pohledávek prostřednictvím EPR. V této souvislosti jsem se rozhodla zjistit, jak se tento právní institut uplatňuje v praxi s ohledem na jeho účel stanovující si zjednodušení, zrychlení a snížení nákladů řízení o nesporných peněžitých občanských a obchodních nárocích v přeshraničních případech. V závěru práce jsem dospěla k názoru, že Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (dále jen "Nařízení o EPR") své cíle splňuje a jeho použití je cenným přínosem pro věřitele proti neplatícím dlužníkům. Diplomová práce je členěna na 3 části. První část označená jako úvod do evropského mezinárodního práva soukromého obsahuje celkem pět kapitol. První a druhá kapitola vysvětlují pojmy mezinárodní právo soukromé a evropské mezinárodní právo soukromé. Třetí kapitola se zabývá jejich vzájemným vztahem. Čtvrtá kapitola popisuje stručný vývoj evropského mezinárodního práva soukromého s...
|
host ::
RSS.